Dle § 27 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty je plátce povinen uchovávat veškeré daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu deseti let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě.
Výše uvedené ustanovení se vztahuje na doklady jak v písemné, tak i v elektronické formě. Pokud tedy plátce vystavuje či přijímá daňové doklady v elektronické podobě (se zaručeným elektronickým podpisem ), bude je též v této podobě po stanovenou dobu uchovávat. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu, jejich čitelnost a za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu na žádost správce daně.
Paragraf 27 odst. 2 zákona o DPH stanoví, že daňový doklad v písemné podobě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost a pokud je daňový doklad převedený do elektronické podoby opatřen zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo označen elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu osoby odpovědné za jeho převod.
K tomuto mám dotaz, zda elektronický podpis zaručuje věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu daňového dokladu a v návaznosti na jmenovaná ustanovení je možno elektronický podpis využít i k archivaci daňových dokladů.